| Relativně neplatný právní úkon (neplatné právní jednání):
- musí být sankcionován(o), protože jde o
protiprávní jednání
- nevyvolává předpokládané právní následky,
státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední
povinnosti a dovolat se jí může každý
- nevyvolává předpokládané právní následky,
státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední
povinnosti, ale dovolat sejí může jen konkrétní
oprávněná osoba
- vyvolává právní důsledky do doby, než se
oprávněná osoba neplatnosti dovolá
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + vyvolává právní důsledky do doby, než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá |
| O relativní neplatnosti právních úkonů (právního jednání) platí:
- daný právní úkon nebyl nikdy platný (dané
právní jednání nebylo nikdy platné)
- může se jí dovolat kdokoliv
- může se jí dovolat smluvní strana
- nemůže se jí dovolat nikdo
- soud k ní přihlíží z úřední povinnosti | + může se jí dovolat smluvní strana |
| Absolutně neplatný právní úkon (absolutně neplatné právní jednání):
- musí být sankcionován(o), protože jde o
protiprávní jednání
- nevyvolává předpokládané právní následky,
státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední
povinnosti a dovolat se jí může kdokoliv
- nevyvolává předpokládané právní následky,
státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední
povinnosti, ale dovolat se jí může jen konkrétní
oprávněná osoba
- právní úkon (jednání) vyvolává právní následky
do doby, než se oprávněná osoba neplatnosti
dovolá
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti a dovolat se jí může kdokoliv |
| Mezi právní úkony (jednání), které rozlišujeme podle vyjadřovacích prostředků nepatří:
- deklaratorní
- konkludentní
- tacitní
- výslovné
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + deklaratorní |
| Disimulace je:
- právní úkon (jednání) vyjádřený(é)
konkludentně
- právní úkon (jednání) vyjádřený(é) tacitně
(mlčky)
- právní úkon (jednání) vyjádřený(é) výslovně
- právní úkon zastřený (zastřené právní jednání)
(předstíraný(é))
- protiprávní úkon (jednání) | + právní úkon zastřený (zastřené právní jednání) (předstíraný(é)) |
| Disimulace je :
- jedna z forem rozhodnutí správního orgánu
- opravný prostředek proti rozhodnutí správního
orgánu
- protiprávní stav
- protiprávní úkon (jednání)
- předstíraný(é) (zastřený(é)) právní úkon
(jednání) | + předstíraný(é) (zastřený(é)) právní úkon
(jednání) |
| U právního úkonu (právního jednání) je třeba splnit:
- náležitostí aktu aplikace práva
- náležitosti projevu vážné vůle
- náležitosti subjektu
- obsahové náležitosti
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + náležitosti projevu vážné vůle
+ náležitosti subjektu
+ obsahové náležitosti |
| Podle vyjadřovacích prostředků lze rozlišovat právní úkony (jednání):
- konkludentní
- mlčky
- náležité
- okamžité
- s rezervací
- tacitní
- výslovné | + konkludentní
+ mlčky
+ tacitní
+ výslovné |
| Relativní neúčinnost je právní institut
- absolutní
- na obranu dlužníka před věřitelem
- na obranu soudu
- na obranu věřitele
- působí vůči všem
- týkající se neúčinnosti právního jednání
dlužníka | + na obranu věřitele
+ týkající se neúčinnosti právního jednání
dlužníka |
| Právním úkonem (jednáním) je např.:
- protiprávní stav
- smlouva
- trestný čin
- uznání dluhu
- vlastnické právo | + smlouva
+ uznání dluhu |
| O absolutní neplatností právních úkonů (právního jednání) platí:
- může se jí dovolat kdokoliv
- může se jí dovolat pouze smluvní strana
- nemůže se jí dovolat nikdo
- právní úkon nebyl nikdy platný (právní jednání
nebylo nikdy platné)
- soud k ní přihlíží z úřední povinnosti | + může se jí dovolat kdokoliv
+ právní úkon nebyl nikdy platný (právní
jednání nebylo nikdy platné)
+ soud k ní přihlíží z úřední povinnosti |
| U právního úkonu (jednání) je třeba splnit:
- náležitostí projevu vůle
- náležitosti předmětu
- náležitosti rozhodnutí
- náležitosti vůle
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + náležitostí projevu vůle
+ náležitosti předmětu
+ náležitosti vůle |
| Mezi právní skutečnosti nepatří:
- narození
- právní jednání
- právní události
- protiprávní jednání
- protiprávní postupy
- protiprávní stavy | + protiprávní postupy |
| Obecná délka promlčecí lhůty činí
- čtyři roky
- deset let
- dva roky
- jeden rok
- tři roky | + tři roky |
| Příkladem protiprávního stavu je
- narození tělesně postiženého dítěte
- odplavení motorového vozidla na pozemek
souseda v důsledku povodně
- rozsudek ukládající trest odnětí svobody na
doživotí
- uplynutí promlčecí lhůty
- žádná z uvedených možností | + odplavení motorového vozidla na pozemek souseda v důsledku povodně |
| Pan Dobrák uzavřel s panem Levým dne 5. ledna 2014 ústně smlouvu o zápůjčce, podle níž přenechal panu Levému bezúročně částku ve výši 200 000 korun s tím, že tento je panu Dobrákovi povinen uvedenou částku vrátit nejpozdějí 22. února 2014. Pan Levý však částku nevrátil ani 22. února 2017. Jaký právní následek postihne právo pana Dobráka na vyplacení 200 000 korun, jestliže jej ani do 22. února 2017 nevykoná?
- nastane relativní neplatnost práva pana
Dobráka
- právo pana Dobráka bude postiženo
relativní neúčinnosti
- právo pana Dobráka prekluduje
- právo pana Dobráka se promlčí
- uplynutí uvedené lhůty nemá na práva pana
Dobráka žádný vliv | + právo pana Dobráka se promlč |
| Pan Rychlý odvezl svou manželku do porodnice, aby mohl být přítomen u porodu. Po pěti hodinách došlo k narození zdravého dítěte v 17 hodin. Pan Rychlý však v důsledku své přítomností u porodu nedostál své smluvní povinnosti dostavit se v 16 hodin na obchodní jednání, kde měl působit jako tlumočník, v důsledku čehož vznikla účastníkům jednání škoda. Jaké dvě právní skutečnosti lze sledovat v uvedeném případě?
- právní jednání a protiprávní jednání
- právní jednání a protiprávní stav
- právní událost a protiprávní jednání
- právní událost a protiprávní stav
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + právní událost a protiprávní jednání |
| K právním skutečnostem patří:
- právní normy
- právní síla
- právní události
- právní úkony (právní jednání)
- žádná z výše uvedených odpovědí není
správná | + právní události
+ právní úkony (právní jednání) |
| Právní skutečnosti jsou:
- právní normy
- skutečnosti, na jejichž základě vznikají, mění se
a zanikají právní vztahy (právní poměry)
- smrt
- tvorba právních norem soudem
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + skutečnosti, na jejichž základě vznikají, mění
se a zanikají právní vztahy (právní poměry)
+ smrt |
| Subjektivní lhůta:
- Je vždy delší než lhůta objektivní
- Je vždy kratší nebo stejně dlouhá jako objektivní
- Není rozhodující pro uplatnění práva
- Začíná běžet od okamžiku, kdy se oprávněný
subjekt dozví o skutečnosti rozhodné pro její
počátek
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + Je vždy kratší nebo stejně dlouhá jako
objektivní
+ Začíná běžet od okamžiku, kdy se
oprávněný |
| Promlčení znamená:
- možnost dlužníka vznést námitku promlčení, v
důsledku čehož soud právo věřiteli nepřizná
- možnost plnit jen dobrovolně
- zánik práva
- zánik právní subjektivity
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + možnost dlužníka vznést námitku promlčení,
v důsledku čehož soud právo věřiteli
nepřizná
+ možnost plnit jen dobrovolně |
| Právní skutečnosti nejsou:
- právní normy
- skutečností, na jejíchž základě vznikají, mění se
a zanikají právní vztahy (právní poměry)
- smrt
- tvorba právních norem soudem
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + právní normy
+ tvorba právních norem soudem |
| K právním skutečnostem patří:
- právní moc
- právní normy
- právní síla
- právní události
- právní úkony | + právní události
+ právní úkony |
| Smrt je příkladem
- právní skutečností
- právní události
- právního úkonu (právního jednání)
- protiprávního úkonu (protiprávního jednání)
- žádná z uvedených odpovědní není správná | + právní skutečností
+ právní události |
| Mezi náležitosti právních úkonů (právního jednání) nepatří:
- formy projevu vůle
- náležitosti řízení
- náležitosti subjektu
- náležitosti věku
- náležitosti vůle | + náležitosti řízení
+ náležitosti věku |
| Mezi náležitosti právních úkonů (právního jednání) patří:
- formy projevu vůle
- náležitosti řízení
- náležitosti subjektu
- náležitosti věku
- náležitosti vůle | + formy projevu vůle
+ náležitosti subjektu
+ náležitosti vůle |
| Prekluze znamená:
- možnost dlužníka vznést námitku promlčení, v
důsledku čehož soud právo věřiteli nepřizná
- možnost plnit jen dobrovolně
- zánik práva
- zánik právní subjektivity
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + zánik práva |
| Norma s klasickou strukturou neobsahuje:
- sankci
- hypotézu
- derogační klauzuli
- sankční hypotézu
- dispozici | + derogační klauzuli |
| Ke klasické struktuře právní normy patří následující části:
- úvod
+ hypotéza
+ sankce
- určení právního řádu státu, podle kterého je
třeba se řídit
+ dispozice | + hypotéza
+ sankce
+ dispozice |
| Dispozitivní právní normy jsou ty normy,
- jejichž použití na upravované vztahy nelze
vyloučit projevem vůle subjektů
- které umožňují účastníkům právních vztahů
upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a
pouze pro případ, toho účastníci nevyužijí, řídí
se jejich vztah dispozitivní normou)
- které odkazují na jinou, jmenovitě určenou
právní normu
- které odkazují na právní řád určitého státu
- které zrušují jiné právní normy | + které umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, toho účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah dispozitivní normou) |
| Kogentní právní normy jsou takové normy:
- které nemají klasickou strukturu
- které pouze stanoví, která ustanovení dřívějších
předpisů se ruší
- které umožňují účastníkům, aby svá práva a
povinnosti upravili dohodou; pokud toho
nevyužijí, jsou povinni řídit kogentní normou
- které určují právní řád určitého státu, podle
kterého je třeba se řídit
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + žádná z uvedených odpovědí není správná |
| Právní normy, které formulují příkaz nebo zákaz, jsou normy
- blanketové
- kolizní
- zavazující
- rozvazující
- opravňující | + zavazující |
| Právní normy mezinárodního práva, které určují, jaký právní řád se vztahuje na daný případ, jsou normy
- blanketové
- kolizní
- odkazující
- opravňující
- žádná odpověď není správná | + kolizn |
| Pro blanketovou právní normu platí:
- je vždy normou mezinárodního práva
- lze se od ní odchýlit projevem vůle subjektů
právního vztahu
- odkazuje v některé své části na jinou, jmenovitě
uvedenou normu (zákon číslo, paragraf,
odstavec,..)
- vyskytuje se jen v Ústavě a ústavních zákonech
- žádná odpověď není správná | + žádná odpověď není správná |
| Hypotéza právní normy stanoví:
- důsledky porušení právní povinnosti vyplývající z normy
- jaké pravidlo chování je závazné
+ podmínky, za kterých je třeba realizovat pravidlo chování
obsažené v dispozici normy
- podle jakého práva se má daný případ řešit
- postup při vymáhání nároků u soudu | + podmínky, za kterých je třeba realizovat pravidlo chování obsažené v dispozici normy |
| Mezi právní normy, které nemají klasickou strukturu, patří normy:
- blanketové
- kogentní
- kolizní
- dispozitivní
- zavazující | + kolizní |
| Platnost právní normy nastane z uvedených možností:
- vyhlášením na úřední desce Parlamentu
- jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů
- vyhlášením v Obchodním věstníku
- 15. dnem od vyhlášení
- žádná odpověď není správná | + jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů |
| Od kogentní normy
- se nelze odchýlit
- se lze odchýlit pouze dvoustranným projevem vůle
- se lze odchýlit pouze jednostranným projevem vůle
- se lze odchýlit dispozitivní normou
- se lze odchýlit kolizní normou | + se nelze odchýlit |
| Dispozitivní právní normy se nevyznačují tím, že:
- jejich použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
- umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ,
že toho účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah dispozitivní normou)
- odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
- odkazují na právní řád určitého státu
- zrušují jiné právní normy | + jejich použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
+ odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
+ odkazují na právní řád určitého státu
+ zrušují jiné právní norm |
| Kogentní právní normy
- jsou označovány také za kategorické
- jsou typické pro oblast soukromého práva
- jsou typické pro oblast veřejného práva
- jsou takové, od kterých je možné se odchýlit
- jsou takové, od kterých není možné se odchýlit | + jsou označovány také za kategorické
+ jsou typické pro oblast veřejného práva
+ jsou takové, od kterých není možné se odchýlit |
