| Neplatnost | nesplňuje-li právní úkon podstatné náležitosti, je vadný – nejčastěji neplatný |
| Absolutní neplatnost | právní úkon nevyvolává předpokládané právní následky, na jeho základě nelze vyžadovat plnění
Absolutně neplatné právní jednání nastává když:
• se příčí dobrým mravům
• odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek
• zavazuje k plnění od počátku k nemožnému |
| Relativní neplatnost | úkon je platný do doby, než se oprávněná osoba dovolá, do té doby musí být plněno |
| Odporovatelnost (relativní neúčinnost) | věřitel se může domáhat vůči své osobě neúčinnosti právních úkonů, kterými se dlužník zbavuje svého majetku, aby nemusel plnit závazky vůči věřiteli |
| Konvalidace | např. organizace dodatečně schválí úkon, který jejím jménem učinil někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn |
| Zdánlivé jednání | Na rozdíl od jednání neplatného rozlišuje právní úprava situace, kdy vůbec nejsou splněny náležitosti proto, aby se jednalo o právní jednání. |
| Případy zdánlivého jednání | 1. Chybí vůle subjektu
2. Nebyla projevena vážná vůle subjektu
3. Nelze pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem
− Jednání je zdánlivé i v případech, kdy je jednání v rozporu s důležitými právními či morálními zásadami, nebo je v rozporu s ustanovením na ochranu určitých osob |
