Věcná práva k věcem vlastním | - Vlastnické právo je soubor základních oprávnění vlastníka věc držet, užívat jí a požívat její plody a užitky, nakládat s ní => tzv. Vlastnická triáda (obsah VP)
- VP patří mezi věcná práva k věcem vlastním
- Patří mezi zákl. lidská práva |
Obsah vlastnického rpáva | = jednotlivá oprávnění a povinnosti vlastníka
—Oprávnění vlastníka (subjektivní právo vlastnické) = Vlastnická triáda
—Povinnosti vlastníka – nezneužívat VP na úkor jiných; povinnost strpět omezení stanovená zákonem |
Věcné právo | = právo k věci, které má absolutní charakter (působí vůči všem = erga omnes) a které přechází spolu s ní na každého nového nabyvatele věci. Věcí se myslí věc v právním slova smyslu. Pro věcná práva je typická jejich veřejnost (jejich existence se dá často ověřit ve veřejných seznamech, např. katastr nemovitostí) |
Dělení věcných práv k věcem vlastním | ● Vlastnictví
● Spoluvlastnictví
● Držba |
Dělení věcných práv k věcem cizím | = Věcná práva, jejichž obsahem jsou pouze určitá oprávnění, částečné právní panství nad věcí, která oprávněnému nepatří
● Právo stavby
● Věcné břemeno
● Zástavní právo
● Zadržovací právo
● Podzástavní právo
● Správa cizího majetku |
Nabytí vlastnického práva - Originární (původní) | o Vyrobením, zhotovením
o Vydržením – uplynutím vydržecí lhůty (3 roky movité, 10 let nemovité)
o Přírůstkem – plodonosné věci
o Zpracováním – vlastnické právo nabude ten, kdo má na nové věci větší podíl
▪ Pokud nebylo v dobré víře – může chtít navrátit věc v předešlém stavu
o Smíšením – smísení vlastní věci s cizí; podobné jako zpracování
o Uplynutím doby v případě ztráty věci – pokud není znám vlastník → nálezce povinen odevzdat obecnímu úřadu (nálezné 10%), pokud se vlastník do roka nepřihlásí → vlastník stát
o Opuštěním věci – vlastnické právo zaniká projevem vůle vlastníka; vlastní stát
o Nalezením věci skryté – vlastníkem se stává stát; nálezce je povinen odevzdat |
Nabytí vlastnického práva - Derivativní (odvozené) | o Převod – projev vůle, vlastník převede vlastnické právo (právní jednání)
▪ Věci movité – převádí se tradicí
▪ Věci nemovité – vlastnické právo se nabývá vkladem do katastru nemovitostí
o Přechod vlastnického práva – např. při smrti – dědictví (právní událost) |
Ochrana věci | - Poskytovaná soudem
o Žalobou na vydání věci – movité – vydání; nemovité - vyklizení
o Žalobou popírací – míří proti zásahům do VP, které vlastníka ruší, omezují při výkonu jeho práv
- Poskytovaná orgánem státní správy
- Svépomocí – možnost přímo chránit svá práva; musí být splněny podmínky (svépomoc přiměřená zásahu, bezprostřední hrozba zásahu, neoprávněnost zásahu) |
Omezení vlastnického práva – pouze zákonem | - Úprava sousedských práv – zákaz emisí (tj. např. zákaz obtěžování sousedů hlukem, zápachem, kouřem…).
- Možnost použít věc bez vlastníkova svolení – pouze při stavu nouze a z naléhavého veřejného zájmu (na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu).
- Vyvlastnění – změna VP na základě vydání individuálního právního aktu; je možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona, za náhradu a nelze-li dosáhnout účelu jinak (např. dohodou) |
Zánik vlastnického práva | —absolutně (nenabývá někdo jiný) nebo relativně (nabývá někdo jiný)
—projevem vůle vlastníka (smlouvou, opuštěním věci, zničením (spotřebováním) věci)
—nezávisle na vůli vlastníka (smrtí vlastníka, vydržením, vyvlastněním...) |
Držba | faktický stav, při kterém držitel nakládá s věcí jako s věcí vlastní
držitel je přitom osoba, která věc či právo drží a je od vlastníka odlišná
-NOZ stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že držba je řádná, poctivá a pravá
-řádná = platný právní důvod
-poctivá = osoba je v dobré víře, že jí věc patří
-pravá = nesmí být potajmu nebo lstí |
Vydržení | -poctivý držitel, který právo vykonává po stanovenou dobu, v oprávněném domnění, že mu náleží, je může vydržet
-k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na platném právním důvodu
-podmínkou vydržení vlastnického práva je nepřerušená držba trvající 3 roky, u nemovitostí 10 let
-mimořádné vydržení – osoba neprokáže právní důvod své držby => dvojnásobná vydržecí doba |
Reálné spoluvlastnictví | spoluvlastníci mají ve svém vlastnictví určenou část věci |
Podílové spoluvlastnictví | není rozdělena věc, ale vlastnické právo |
Vznik spoluvlastnictví | – vzniká stejným způsobem jako vlastnické právo, jeho předmětem je společná věc
− míru práv a povinností spoluvlastníků určují jejich podíly (dané procentem)
− pokud výše podílů není dohodnuta nebo stanovena práv. předpisem, podíly jsou stejné |
Obsah spoluvlastnictví | práva a povinnosti se rozdělují do 3 skupin, podle toho, čeho se týkají:
● Vzájemný vztah spoluvlastníků – rozhodující není dohoda všech ale jen většiny podle podílů (tzv. princip majorizace)
● Vztah všech spoluvlastníků ke třetím osobám ohledně společné věci – spoluvlastníci jsou jediný subjekt, jednají společně a nerozdílně
● Vztah jednoho spoluvlastníka ke třetím osobám ohledně jeho podílu – převod podílu na osoby blízké nevyžaduje souhlas ostatních spoluvlastníků, převod na osoby jiné vyžaduje |
Zrušení spoluvlastnictví | ● Dohodou spoluvlastníků – musí se týkat vždy celého předmětu spoluvlastnictví
● Rozhodnutím soudu – na návrh některého spoluvlastníka, nedojde-li k dohodě
–soud respektuje způsoby vypořádání stanovené v občanském zákoníku:
⮚ Oddělení ze spoluvlastnictví podle výše podílu (pokud je to dobře možné)
⮚ Převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům vyplacením ostatních
⮚ Prodej věci a rozdělení výtěžku
—občanský zákoník rozlišuje spoluvlastnictví podílové, bytové, přídatné a společenství jmění |
Společné jmění manželů | − Součástí společenství jmění je i společné jmění manželů
− Základní úprava majetkových vztahů mezi manžely
− Od podílové se liší tím, že podíly nejsou určeny v době jeho trvání, k jejich určení dochází až při zániku společného jmění => představuje ideální formu vlastnictví bez vymezení podílu
− Společné jmění může vzniknout pouze mezi manžely |
Vznik společného jmění manželů | − Okamžikem uzavření manželství
− Dohodou manželů (forma notářského zápisu) může být odložen až ke dni zániku manželství |
Předmět a rozsah společného jmění vlastníků | 1. Majetek – to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství; např. věci, majetková práva, pohledávky, podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu...
2. Dluhy – převzaté za trvání manželství
● Do společného jmění manželů nepatří majetek nabitý dědictvím nebo darem a věci, které slouží k osobní spotřebě jen jednoho z manželů, nabytí podle právních předpisů o restituci majetku
● Předmět a rozsah společného jmění manželů může vyplývat: ze zákonného režimu, ze smluvního režimu (dohodou mohou manželé buď rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah), z režimu založeného na základě rozhodnutí soudu |
Obsah společného jmění manželů | ● Práva a povinnosti náleží oběma manželům společně a nerozdílně = solidarita práv a povinností, také solidarita právních jednání
● V jejich vzájemném vztahu – manželé mají stejné právo společně užívat majetek společného jmění
● Ve vztahu ke třetím osobám – běžné záležitosti týkající se společného majetku může vyřizovat každý z manželů, v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů |
Tři možné režimy společného jmění manželů
• zákonný | Vše, co nabyli za dobu trvání manželství s výjimkou věcí osobní potřeby, dar, dědictví, náhrada nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyly e svého výlučného jmění a zisk ze všeho předešlého
Součástí jsou i dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají výhradního majetku 1 z manželů nebo je převzal jeden manžel bez souhlasu druhého, aniž se jednalo o obstarání základních potřeb rodiny |
Tři možné režimy společného jmění manželů
• smluvený | Smlouva o manželském majetkovém režimu formou veřejné listiny ne úpravy správy majetku.
Režim funguje buď v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik sjm ke dnu zániku manželství nebo v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu sjm v zákonném režimiu |
Tři možné režimy společného jmění manželů
• režim založený na rozhodnutí soudu | jenom ze závažných důvodů a to jsou:
manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu,
manžela lze považovat za marnotratného,
manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. |
Společné jmění manželů | SJM zaniká zánikem manželství, nebo za trvání manželství když je prohlášen konkurz na majetek jednoho z manželů nebo jednomu z manželů je uložen trest propadnutí majetku |