| Hospodářská soutěž | = soutěž, která existuje v různých formách a podobách na všech trzích (konkurence)
Více subjektů se v ní snaží dosáhnout určitých hospodářských výhod (vyšší zisk, prosazení nových výrobků). Nabídka převažuje nad poptávkou. |
| Podmínky | ● Na příslušném trhu musí být více než jeden účastník.
● Demokratické, svobodné a ekonomické tržní prostředí.
● Účastníkům musí být účast a podmínky ostatních účastníků známy (= transparentní trh)
● Soutěž nesmí být vyloučena objektivními příčinami (krize, válka aj.) |
| Funkce | ● Soutěž mezi dodavateli – vede k vyšší kvalitě nabízených produktů, ke snížení ceny a k optimální alokaci zdrojů.
● Soutěž mezi odběrateli – soutěž mezi odběrateli může vést ke zvyšování ceny a snížení kvality produktu. |
| Druhy hispodářské soutěže | ● Setkání účastníků na stejném trhu
- Horizontální – účastníci jsou na stejné fázi ekonomického procesu, označujeme je jako konkurenty.
- Vertikální – účastníci jsou navzájem v různém ekonomickém postavení (např.: mezi výrobcem a distributorem).
● Nesetkání účastníků na stejném trhu
- Konglomerátní – účastníci se na tomtéž trhu nesetkávají, ale ovlivňují soutěžním chování druhého a to:
▪ Výrobkově – např.: cena aut ovlivní cenu autodoplňků.
▪ Teritoriálně – dovoz výrobku do jiné země může ovlivnit vznik potřeby jiných výrobků i jejich cenu |
| Ochrana hospodářské soutěže - soutěžní právo | ● = Soubor právních norem veřejného i soukromého práva upravujících společenské vztahy týkající se hospodářské soutěže.
● Základní funkcí je zajišťovat podmínky pro fungování efektivní soutěže; a to jak z hlediska její struktury, tak i chování účastníků
● Soutěžní právo spadá jak do práva soukromého (právo proti nekalé soutěži) tak do práva veřejného (kartelové právo, ochrana spotřebitelů před klamáním) |
| Systém soutěžního práva – kartelové právo | ● zaměřeno proti narušení struktury soutěže, z pohledu „makrosféry“ ekonomiky (veřejné právo).
● Řeší odpovědnost soutěžitele vůči státu
● Zahrnuje čtyři typy narušení soutěže – dohody narušující soutěž, zneužití dominantního postavení, spojování soutěžitelů a nedovolené zásahy orgánu do veřejné správy do hospodářské soutěže
o Jeho aplikace přísluší Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (může nařídit opatření k nápravě či uložit pokutu) - v Brně, v čele je předseda jmenovaný prezidentem na 6 let. |
| Systém soutěžního práva – Právo proti nekalé soutěži | – zaměřeno na „mikrosféru“ ekonomiky (soukromé právo).
● Zajišťuje nápravu mezi soutěžiteli navzájem, popř. mezi spotřebitelem a soutěžitelem. |
| Nekalá soutěž | ● Právo proti nekalé soutěži – 2. část soutěžního práva. Patří do práva soukromého, resp. obchodního.
● = Delikt - Jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a může přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Jednání rušitele nemusí být zaviněné (úmyslné).
● Soutěžitelé – FO nebo PO, musí mít vždy právní subjektivitu (na rozdíl od kartelového práva), nemusí být podnikateli, ale mohou soutěž svou činností ovlivňovat
● Nekalá soutěž není prvotně „nezákonná“, ale nekalá a o její nezákonnosti (nekalosti) v konkrétním případě rozhoduje soud. |
| Generální klauzule | ● Zavádí pojem „dobré mravy soutěže“, který není v zákoně nikde definován, což umožňuje postihovat širokou škálu protisoutěžního jednání různého druhu. |
| Újma soutěžitelů či spotřebitelů | ● Škoda (materiální újma) včetně ušlého zisku, újma nehmotná, na pověsti.
● Nemusí nastat, stačí, když hrozí.
● Poškozen může být i spotřebitel a i to je postihováno. |
| Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže
● Pojmenované skutkové podstaty | ● Rozhoduje se o nich podle generální klauzule, zda jsou nekalou soutěží či nikoliv
● Klamavá reklama, klamavé označení zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování, srovnávací reklama, porušování obchodního tajemství |
| Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže
● Nepojmenované skutkové podstaty | ● Nejsou v zákoníku výslovně uvedeny
● Využití zákazníka pro získání dalšího zákazníka (lavina) |
| Uplatňování práva postiženého nekalou soutěží | ● nárok zdržovací (např. zákaz opětovného vysílání závadné reklamy)
● nárok odstraňovací (stažení výrobku z trhu)
● nárok na náhradu škody (včetně ušlého zisku) |
| Kratelové právo | = Soubor právních norem, které upravují vztahy vznikající při narušení hospodářské soutěže dohodami soutěžitelů, zneužitím jejích dominance, jejich spojováním nebo zásahy orgánů veřejné správy. |
| Kartel | ● Kartel = Forma obchodní dohody mezi soutěžiteli, která narušuje hospodářskou soutěž; cílem kartelu je omezení, nebo vyloučení konkurence a maximalizace zisku celého odvětví. V ČR jsou tyto dohody zakázané a neplatné |
| Kartelové právo EU | – má-li na území ČR či jiného státu EU narušení soutěže „evropský rozměr“ – v těchto případech dochází k úzkému propojení evropského a národního práva. Aplikuje ho Komise, respektive její Generální ředitelství pro soutěž. |
| Legální kartel | = Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). |
| Soutěžitelé | ● FO a PO, které mají právní subjektivitu
● Koncerny (seskupení soutěžitelů), které nemají právní subjektivitu
● Osoby či seskupení, které se neúčastní, ale mohou ji svou činností ovlivňovat |
| Relevantní trh | ● Konkrétní trh, v jehož rámci soutěž probíhá
● Důležité vymezení konkrétního relevantního trhu v posuzovaném případu, v jehož rámci lze počítat tržní podíl, hledisko dominance či dohody. |
| Hlediska relevantního trhu | ● Hledisko věcné (výrobkové) – např.: cena aut ovlivní cenu autodoplňků.
● Hledisko teritoriální – dovoz výrobku do jiné země může ovlivnit vznik potřeby jiných výrobků i jejich cenu |
| Omezení působení kartelového práva | ● Jsou vyňaty tzv. veřejné podniky – poskytují služby obecného hospodářského významu (jejich působnost je daná zákonem). |
| Dohody narušující hospodářskou soutěž | ● Dohody, které vedou, nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou absolutně neplatné a zakázané. |
| Forma dohody narušující hospodářskou soutěž | ● Dohody soutěžitelů
● Rozhodnutí sdružení soutěžitelů
● Jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě
Může se jednat o dohody:
● Horizontální – účastníci jsou na stejné fázi ekonomického procesu
● Vertikální – účastníci jsou navzájem v různém ekonomickém postavení |
| Zneužití dominantního postavení | Vzniká tehdy, když soutěžitel (nebo skupina soutěžitelů) má tržní sílu, která umožňuje ve značné míře chovat se nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Může být individuální či kolektivní. |
| Skutkové podstatty zneužití dominantního postavení | ● Diskriminace partnerů na trhu.
● Spekulace s omezováním výroby či prodeje.
● Dlouhodobé nabízení nebo prodej za nepřiměřeně nízké ceny, …… |
| Spojování soutěžitelů | Pokud je koncentrace na trhu narušena spojením jednoho soutěžitele s jiným.
● Fúze.
● Nabytí podniku jiného soutěžitele.
● Nabytí kontroly nad podnikem jiného soutěžitele. |
| Řízení před úřadem pro ochranu hospodářské soutěže | ● Obecně probíhá podle správního řádu.
● Účastníkem je ten, o jehož právech má být rozhodnuto.
● Řízení je zahájeno na návrh účastníka.
● Účastníci jsou povinny podrobit se šetření.
● Sankce jsou buď opatření k nápravě, různé zákazy, příkazy nebo pokuta. |
