You are in browse mode. You must login to use MEMORY

level: Level 1

Questions and Answers List

level questions: Level 1

Question	Answer
Pro rozpočtový deficit definovaný tzv. Barro - Ricardovou hypotézou (neoricardiánská ekvivalence) je typické, že: ● zmena verejnych vydaju vyrazne prevysuje zmenu verejnych prijmu ● verejne vydaje se nezmeni ● verejne prijmy vzrostou a verejne vydaje se snizi ● dochazi k poklesu dani pri nezmenene vysi verejnych vydaju	● dochazi k poklesu dani pri nezmenene vysi verejnych vydaju
Tzv. Niskanenův model řeší: ● růst objemu produkce verejnych statku a sluzeb z duvodu informační asymetrie ● rust efektivnosti verejnych vydaju vynakladaných prostrednictvim verejnych zakazek ● zmenu GINI koeficienty z důvodu uložení progresivní daně ● souvisí s input-outputovými metodami	● růst objemu produkce verejnych statku a sluzeb z duvodu informační asymetrie
V oblasti daní jsou známy tzv. důchodový a substituční efekt. Platí, že: ● substituční efekty obecně vždy zvyšují ekonomickou efektivnost ● substituční efekt nenastane, pokud platí, že elasticita poptávky nebo nabídky (spotřebitele nebo výrobce) = 0 ● důchodový a substituční efekt je vyvolán jenom jednotkovou daní ● substituční efekt nastane pouze tehdy, pokud platí, že elasticita poptávky nebo nabídky (spotřebitele nebo výrobce) = 0	● substituční efekt nenastane, pokud platí, že elasticita poptávky nebo nabídky (spotřebitele nebo výrobce) = 0
Dluhová past znamená, že: ● znamená, že dochází k poklesu veřejného dluhu z důvodu inflace ● dochází k růstu objemu veřejného dluhu, neboť reálná úroková míra je nižší než tempo růstu HDP ● dochází k růstu objemu veřejného dluhu, neboť reálná úroková míra je stejná jako primární saldo ● dochází k růstu objemu veřejného dluhu, protože tempo růstu HDP je nižší než tempo růstu úroků z veřejného dluhu	● dochází k růstu objemu veřejného dluhu, protože tempo růstu HDP je nižší než tempo růstu úroků z veřejného dluhu
Příčinou tzv. selhání vlády (vládní selhání) může/mohou být ● informační asymetrie ● pokles inflace ● specifické preference správního aparátu (ostatní možnosti jsou DŮSLEDKY) ● vypuknutí války	● specifické preference správního aparátu (ostatní možnosti jsou DŮSLEDKY)
Metodu CMA lze aplikovat pro hodnocení výdajových aktivit tehdy, pokud: ● k rozhodování o volbě varianty daného výdajového programu volíme za hodnotící kritérium náklady (respektive pořizovací cenu) ● efekty (výstupy) jsou vyjádřeny v penězích, náklady jsou v naturálních jednotkách ● k rozhodování o volbě varianty daného výdajového programu volíme za hodnotící kritérium velikost hmotného efektu ● efekty i náklady jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách	● k rozhodování o volbě varianty daného výdajového programu volíme za hodnotící kritérium náklady (respektive pořizovací cenu)
Pojmy rozpočtová a fiskální politika nejsou totožné. Která z následujících charakteristik odpovídá specifice a povaze fiskální politice ● cílem této politiky je stimulace makroekonomických agregátů ● cílem této politiky je udržení výše inflace na určité výši ● subjektem této politiky je vláda i ČNB ● nástroje této politiky jsou pouze příjmy a běžné výdaje státního rozpočtu	● cílem této politiky je stimulace makroekonomických agregátů
Mezi teorie, pomocí kterých lze vysvětlit růst veřejných výdajů, patří: ● rostouci podil poctu deti v populaci ● Lafferova křivka ● stavkove efekty ● koncept státu blahobytu (Welfare State)	● koncept státu blahobytu (Welfare State)
Mezi teorie, pomocí kterých lze vysvětlit růst veřejných výdajů, patří: ● Lorenzův zákon ● demonstrační efekt, který vysvětluje růst veřejných výdajů z důvodu existence výjimečných událostí (např. války) ● stavkove efekty ● teorie prahového efektu	● teorie prahového efektu
Zaškrtněte pravdivé tvrzení, pokud víte, že elasticita celkových veřejných výdajů činila 0.8 a elasticita sociálních transferů (tzn. dílčí elasticita) 1,3: ● podíl sociálních transferů na celkových veřejných výdajích se nezměnil ● růst HDP byl vyšší než růst veřejných výdajů ● HDP vzrostlo o 8% ● sociální transfery ve sledovaném období klesaly pomaleji než celkové veřejné výdaje	● růst HDP byl vyšší než růst veřejných výdajů
Zaškrtněte pravdivé tvrzení, pokud víte, že elasticita celkových veřejných výdajů činila 0.8 a elasticita sociálních transferů (tzn. dílčí elasticita) 1,3: ● růst sociálních transferů byl vyšší než růst celkových veřejných výdajů ● podíl sociálních transferů na HDP vzrostl o 8% ● HDP vzrostlo o 8% ● podíl sociálních transferů na veřejných výdajích klesl	● růst sociálních transferů byl vyšší než růst celkových veřejných výdajů
Pro měření rozdělení důchodu ve společnosti lze použít Lorenzovu křivku a GINI koeficient. Pokud za jinak stejných podmínek dojde k zavedení sociální dávky ve výši 3000kč pro všechny osoby s příjmem nižším než 10 000kč, pak: ● GINI koeficient se pravděpodobně zvýší ● GINI koeficient se nezmění, Lorenzova křivka se posune doprava dolů ● Lorenzova křivka se posune doprava dolů ● GINI koeficient se sníží	● GINI koeficient se sníží
Pro měření rozdělení důchodu ve společnosti lze použít Lorenzovu křivku a GINI koeficient. Pokud za jinak stejných podmínek dojde k zavedení sociální dávky ve výši 3000kč pro všechny osoby s příjmem nižším než 10 000kč, pak: ● Lorenzova křivka se posune doprava dolů ● GINI koeficient se zvýší, Lorenzova křivka se posune doleva nahoru ● průběh Lorenzovy křivka se nezmění ● průběh Lorenzovy křivky se změní, Giniho koeficient se sníží	● průběh Lorenzovy křivky se změní, Giniho koeficient se sníží
Ve veřejné volbě je možno použít tzv. Condorcetovo pravidlo (metodu). Znamená, že: ● vede vždy k paretoefektivnimu vysledku ● je to same jako tzv. borduv pocet ● pokud plati axiom tranzitivity, je vysledek hlasovani neplatny ● pokud neplatí axiom tranzitivity, muze poradi hlasovani ovlivnit vysledek	● pokud neplatí axiom tranzitivity, muze poradi hlasovani ovlivnit vysledek
Ve veřejné volbě je možno použít tzv. Condorcetovo pravidlo (metodu). Znamená, že: ● při jeho aplikaci může nastat situace hlasovacího paradoxu - nelze stanovit vítěze ● vede vždy ke stejnému výsledku jako při použití pravidla jednohlasné shody ● je náchylné k diktátu menšiny/vydírání menšinou ● se v praxi používá velmi často	● při jeho aplikaci může nastat situace hlasovacího paradoxu - nelze stanovit vítěze
Pro rozpočtový defecit definovaný tzv. Barro - Ricardovou hypotézou (neoricardiánská ekvivalence) je typické, že: ● zmena verejnych prijmu je mensi nez zmena verejnych vydaju ● veřejné výdaje se nemění ● proporcionalni zvyseni verejnych vydaju a verejnych prijmu je v poměru 1:1 ● pokles verejnych prijmu (dani), verejne vydaje se nezmeni	● pokles verejnych prijmu (dani), verejne vydaje se nezmeni
Alokační funkce veřejných rozpočtů: ● je “spojena” s tzv. makroekonomickými argumenty - externality, informační asymetrie, aj. ● je “spojena” s tzv. makroekonomickými argumenty - externality, informační asymetrie, nezaměstnanost, inflace ● slouží jako nástroj snižování veřejného dluhu ● je realizovana mj. pomoci danovych zvyhodneni, pripadne danových znevyhodneni a účelovými dotacemi	● je realizovana mj. pomoci danovych zvyhodneni, pripadne danových znevyhodneni a účelovými dotacemi
Alokační funkce veřejných rozpočtů: ● je “spojena” s tzv. makroekonomickými argumenty - externality, informační asymetrie, aj. ● představuje pouze teoretický koncept, který není v praxi aplikován ● je “spojena” s tzv. mikroekonomickými argumenty - externality, informační asymetrie, aj. ● je “spojena” s tzv. mimoekonomickými argumenty- patemalistické statky, veřejné statky, informační asymetrie, aj.	● je “spojena” s tzv. mikroekonomickými argumenty - externality, informační asymetrie, aj.
Alokační funkce veřejných rozpočtů: ● je projevem postavení státu jako produkčního subjektu ● je často realizována na nižších úrovních rozpočtové soustavy tj, např. na úrovni obcí, souvisí mimo jiné s produkcí veřejných statků ● zajišťuje změny v rozdělování důchodů a bohatství společnosti ● slouží jako nástroj snižování veřejného dluhu	● je často realizována na nižších úrovních rozpočtové soustavy tj, např. na úrovni obcí, souvisí mimo jiné s produkcí veřejných statků
Z uvedených příčin může způsobit nebo prohloubit tzv. aktivní deficit: ● ekonomická konjunktura ● zvýšení cen základních surovin na světových trzích ● prudký růst cen ● cílené zvýšení veřejných výdajů	● cílené zvýšení veřejných výdajů