Principy modelování při analýze a návrhu IS/ICT
Model | Modelem rozumíme obecně reprezentaci něčeho jiného, která má některé podobné vlastnosti jako to původní, takže pomocí této reprezentace lze to původní poznat. Model je obvykle zjednodušující, tedy volí jen některé podobné vlastnosti toho původního, podle zvoleného hlediska.
Příkladem modelu může být model auta jako hračka napodobující skutečný automobil, může to být maketa
stavby, může jít o matematický model nějakého jevu a podobně. Dále se podíváme na možnosti modelování
byznys systémů. |
Obecná charakteristika modelu | • Model je formulován jako systém, tedy souhrn prvků a jejich vazeb. Konkrétní povaha prvků i
vazeb je dána použitým hlediskem (data/operace)
• Zvláštní význam v modelu zaujímají jeho hraniční prvky, tedy prvky, které mají vazby s okolím
systému (modelu). Těmito prvky je definována hranice systému, tedy jeho kontext.
• Obsah modelu (souhrn jeho prvků a vazeb) je vždy objektivní, tedy každý prvek modelu musí
odpovídat některému objektu reálného světa.
• Vnitřní struktura systému (uspořádání prvků) je vždy poplatná struktuře světa.
Modelování – princip tří „architektur“ |
Modelování slouží pro možnost: | • prozkoumat možnosti změn bez vlivu na reálné činnosti
• vystopovat příležitosti vylepšení
• odhadnout a měřit účinky zamýšlených změn
• demonstrovat a sledovat průběh analýzy
• předávat nápady efektivně a jednoznačně mezi členy projektového týmu |
Využití | • model aktuálního stavu X cílového stavu
• analýza vlastností reality na základě modelu
• řízení reality na základě modelu
Není tedy často účelné vytvářet matematický model, ale obvykle se tvoří model pomocí diagramu nebo sady diagramů tvořených sjednanou notací. Modely se pak většinou snaží zahrnout celý systém z nějakého zvoleného hlediska (například procesní model, datový model, funkční model a další). |
Jak vypadá? | Může vypadat např. jako diagram. Tvorba diagramů pro modelování systému bývá obvykle svázána sadou pravidel, tzv. notací. Pro zachycení okamžitého byznys nápadu podnikatele může být vhodné použít obrázek jako náčrt bez striktní notace, která by autora omezovala, takže má svobodu v komunikačním nástroji. Při preciznější analýze a návrhu s následnou automatizací je naopak nutné použít model s konkrétní striktní notací (v různých případech různou). |
Jaké modely znáte? | • konceptuální
• procesní
• organizační |
Kritické faktory úspěchu modelování | jsou takové faktory, které mohou zapříčinit neúspěšnost modelování, patří mezi ně např.:
• jednotliví řešitelé musí být dostatečně seznámeni s problematikou projektu – komunikace s klientem
• musí dodržovat předem domluvenou jednotnou techniku modelování (notace UML, BPMN)
• dobré rozvržení práce: např. přiřazení procesů jako je fakturace – specialistovi na finanční procesy (kryje se s klíčovými faktory úspěchu)
• Je nutná kontrola konzistence – při použití více typů modelů – aby každý z nich nevypovídal něco jiného (více typů a pohledů pomáhá k většímu pochopení požadavků na IS/ICT, a proto při nekonzistenci modelů může dojít v budoucím vývoji k problémům)
• snaha o zachycení všech aspektů, které jsou pro zkoumání systému podstatné a eliminace aspektů nepodstatných |